Balada o Guinevíře a Lancelotovi

18. june 2015 at 14:30 | Katlyn |  Poems
A jsem zpět s další Artušovsky laděnou básní. Tahle je rozhodně o dobrý kus delší než předešla.
Doufám, že se bude líbít.



Každý zná u zem,
kde král Artuš kdysi vlád,
kde toužilo po něm mnoho žen,
jen jednu však miloval on sám.

Krásná byla,
nikdo se jí nemohl rovnati.
Vlasy tmavé po kolena
a oči jak oceán hluboké.

Miloval jí každý, to se ví,
avšak ona jen ke králi láskou vzplála.
Ale vždy je možnost, že se něco změní,
do života jí vstoupila další láska.

Byla to náhoda?
To ptala se královna sebe sama.
Vždyť ona přece stále krále milovala,
ale co to mění?

Potkala ho kdysi z jara,
léto po svatbě její,
uklonil se, jak se sluší,
před královnou rytíř stojí.

Avšak královna pamatovala si dobře,
že krále miluje,
na rytíře usmála se lehce,
vracejíc se do královské kuchyně.

Jestli to láska na první pohled byla,
to již nevím.
Avšak láska se z toho urodila,
to s jistotou tvrdím.

Aby taky ne,
mladík to byl pohledný,
husté vlasy, které vítr nadzvihne
a ústa taky nebyla k zahození.

Mnoho dní o něm poté v mysli snila,
i manžela se zeptala,
kdo že byl ten rytíř mladý,
na kterého přestat myslet nemohla.

Artuš s hrdostí v hlase
odvětil, že Lancelot se zove,
že je to přítel starý
a jeden z jeho čestné gardy.

Lancelot, to jméno,
jak překrásně jí zní.
Sir Lancelot, rytíř,
určitě není stejný jako ostatní.

Nepatří mezi ty namyšlené floutky,
to je jisté,
milý on je, to se ví,
jinak ať se jí na oči neklidí.

Za pár dní potkali se znova,
v chodbě tmavé,
pozdravil ji beze slova,
úklonou hlubokou, jak je to správné.

Mile se usmála
a pokynula, aby vstal.
Ihned učinil, jak chtěla,
snažíce se neusmívat.

S jistotou vám říci mohu,
že tady oba láskou vzpláli.
Poté se setkávali znovu,
pod rouškou tmy se skrývali.

Jak dlouho to trvalo?
To nepovím vám.
Přes rok to bylo
snad, hádám.

Tak jednou v noci
opět se sešli.
Ale tentokrát
bez prozrazení se neobešli.

Jeden z rytířu
nachomítl se k tomu,
očím svým nevěřil
a dovolával se bohů.

Avšak králi to neprozradil,
možná bál se hněvu,
Lancelota o tom však zpravil,
aby ho přivedl k rozumu.

Lancelot bojíce se zrady,
že by to přece jen prozrazeno mohlo být,
vydává se bez hany
na výpravu něco vydobít.

Tak to ukončím,
i když mě to mrzí.
Nemám více co říct.

Avšak můžu směle přidat,
že královna stále z okna
vyhlíží postavu,
která vyjela častně z rána.

A Lancelot zatím v osamění
něco pro krále hledá,
avšak noci tráví snění
o králoně, která na něj čeká.

Nyní je to vše, mí milí,
nic více již říci vám nemohu,
teď jen popřeji vám mnoho štěstí
a ať nepotkáte nějakého pobudu.
 


Comments

1 Janelle Janelle | Web | 19. june 2015 at 11:50 | React

Vidím, že si Artušovsky naladená :D
Ta báseň je fajn, páči sa mi, že Lancelot sa pobral na výpravu aby neuškodil kráľovnej a ani nezrdzal viac kráľa.

http://janeismystery.blogspot.sk

2 Camilla Říhová Camilla Říhová | Web | 24. july 2015 at 13:56 | React

Parádní! ;) ... tohle by mě nenapadlo :)

3 Bailey Bailey | Web | 5. september 2015 at 18:17 | React

Je to super :D
Prišla som ti povedať, že sme späť na blogu, ale ako vidím ani ty si tu dlho nebola lol :D :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.