Let's begin a new chapter of your life

5. october 2015 at 0:19 | Katlyn |  My thoughts
Guess what,


Oslavujte, jásejte! Nebo alespoň předstírejte. Já vím, že to zase byla chvíle, co jsem vydala poslední článek (přesněji tři a půl měsíce O.o). Mohla bych se zase jen a jen vymlouvat, ale opravdu jsem těch posledních pár měsíců toho měla celkem dost. Ono to taky není až tak divné, když se ohlédnu, co jsem vlastně dělala a řešila.
V červnu mě čekaly ještě příjmačky na všechno, kam jsem se v únoru přihlásila (a v tom červnu bych se hlásila už na jiné věci) a pak další nervózní čekání na výsledky, abych věděla, kam mě vzali. Takže to byla jedna medicína, druhá medicína a pak ještě angličtina, která byla mojí poslední záchranou. V hlavě jsem samozřejmě měla už plán, co budu dělat, jestli mě nikam nevezmou. Spočívalo to v tom, že se prostě sbalím a pojedu pracovat do Anglie třeba jako servírka. (Což se samozřejmě mamce nelíbilo, avšak když už jsem byla někde přijatá, už to najednou byl dobrý nápad.) Nervózní čekání na výsledky přerušovaly jen dopisy o nepřijetí na medicíny. Nakonec jsem tedy čekala jen na angličtinu. A samozřejmě je jasné, že jsem byla značně nervózní, protože kdyby mě nevzaly ani tam, tak opravdu nevím, co bych dělala. Po úmorném čekání a nervózním aktualizování stránky s výsledky téměř každou hodinu, jsem se výsledky dozvěděla koncem června. A jaké to bylo štěstí! Na angličtinu jsem se s úspěchem dostala a tak jsem se stala studentkou FF MUNI na oboru Anglický jazyk a literatura.
Takže jsem si konečně mohla užít svoje nejdelší prázdniny naplno. Nebudu samozřejmě lhát, půlku z toho jsem proseděla u netu a sledovala filmy a seriály (a neměla ani náladu na nějaké blogování). Ale druhou půlku jsem docela rozjela.
Jako každý rok jsem navštívila se svou sestřenicí pár vesnických zábav, které jsme si pokaždé velmi užily. Avšak tento rok jsem navšítivla i Sázava Fest, který byl naprosto úžasný. I když spaní ve stanu mi ještě dlouho nebude chybět. (Ještě teď mě bolí záda, když si na to vzpomenu.) Veškeré skupiny, na kterých jsme byli, byly skvělé a takové množství alkoholu jsem dlouho nezkonzumovala, teda do té doby.
Následovala dovolená s rodiči. Tak jako pokaždé, to bylo docela náročné, ale která rodinná dovolená není. Prvně jsme navšítivili Vídeň. Přesněji jsme byli v Prátru a pak Schönbrunn, kde jsme navštívili jak zámek, tak zoo a labyrint. Samozřejmě mám hromadu foteček (nekteré mám bohužel na mobilu, jelikož mi klekl foťák asi v půlce zoo). Z Vídně jsme se pak pomalu přesunuli do Chorvatska, přesněji na Istrii. Tam jsem prožila nádherných pět dní strávené válením na pláži a vychrápáním přes poledne v pokoji. Upřímně musím říct, že do moře samotného jsem mockrát nevlezla. Ono to byla taková divná kombinace. Venku mi bylo příliš vedro, ale moře na mě bylo zase studené.
Na konec prázdnin jsem pak měla nachystaný seznamovák, který pořádali studenti vyšších ročníků. Víkend s partou lidí, které pravděpodobně už znova neuvidím. To nic ale neměnilo na tom, že jsem si to parádně užila. A jak jsem mluvila o tom množství alkoholu, které jsem vypila na Sázavě, tady to bylo ještě o kousek překonáno. (Taky jsem si na to vysloužila první alkoholové okno.) Musím říct, že si připadám jako hrozný alkoholik, když o tom tak píšu. Ale já opravdu piji jen jednou za čas (a většinou jen trochu).
Září se pak probíhalo opravdu v klidu. Až teda do víkendu před nastěhováním na koleje. Tam začala panika, jelikož jsem neměla vůbec žádnou představu, co si mám vzít. Ještěže je ten internet. Nicméně na kolejích jsem už dávno ubytovaná (pokojík je sice trochu menší než jak jsem zvyklá), postupně si teda ještě stále dovážím potřebné věci. A úspěšně zapomínám věci, které jsem dovezla domů jen na víkend, jako třeba brýle na dálku.
S přestěhováním na kolej mi samozřejmě začala již i výuka. Zatím musím říci, že to vůbec není špatné a většina předmětu mě opravdu baví. Pravda, ještě jsem jich asi tak půlku neměla, ale to se brzo napraví. A samozřejmě se budu muset hodně rychle naučit nenechávat věci na poslední chvíli.
Jinak jsem si jistá, že jste si všimli, že blog má opět nový kabátek. Moc za něj děkuji autorce a doufám, že tu dlouho vydrží. A také, že se líbí i vám.
S tímto se s vámi rozloučím. Hodně štěstí v tom novém školním roce a mějte se famfárově.
 


Comments

1 Janelle Janelle | Web | 9. october 2015 at 23:23 | React

Gratulujem k prijatiu na školu :D snáď nie si sklamaná, že medina nevyšla :) podľa mňa je angličtina úplne super!
Viedeň závidím, ešte som tam nebola ale čoskoro to plánujem zmeniť! :) určite mi potom odporuč, čo všetko tam stojí za pozretie...
Do Chorvátska sa asi tak skoro nedostanem :)
S alkoholom som natom bola podobne, keď som začínala výšku :D A poviem ti jedno, bude len horšie tak sa nato priprav... Ach teraz sa cítim ako alkoholik ja :D
Nový dizajn som si všimla a veľmi sa mi páči :D
Tak na intrák som si tento rok trocha znovu zvykala aj ja, lebo som menila izbu aj spolubývajúcu :D Som rada, že sa ti škola páč a aj ťa baví, kiežby som to mohla povedať ja o tej svojej :D

2 Katlyn Katlyn | Web | 10. october 2015 at 0:18 | React

[1]: Děkuji. Ne, rozhodně nejsem zklamaná z těch medicín. Stejně jsem těsně před příjmačkama došla k názoru, že by to pro mě nebylo.
No, ve Vídni určitě zámek. Ten byl prostě nádherný. A pak Prátr. Ale já sama jsem z toho více neviděla :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.